Meč svatého Václava

Je dalším filmem, který vzniká v Žihli z produkce žihelského kroužku výpočetní techniky. Tento film má několik zvláštností, na které bych rád upozornil.

Byl napsán velice rychle, protože na jaře roku 2007 si děti z kroužku vzpoměly, že by rádi natočily další film. Je pravdou že první film vznikal velice těžko, ale zase už jsme věděli do čeho jdeme. Proto jsem věnoval tomuto filmu více přípravy než bylo u prvního. Nejdříve jsme museli najít námět, a protože asi každého láká představa, že by mohl najít poklad, vydali jsme se touto cestou. Nejdříve jsem skoro dva měsíce jezdil po lese a procházel Žihlí a hledal náznaky, jestli je možné, aby v naší   obci mohl být ukryt poklad. Bohužel nemáme možnost tak jako v jiných filmech, že si rekvizity vyrobí a pak už si můžou vymýšlet jak se jim zlíbí. Tady to bohužel nešlo a museli jsme se držet toho co jsme našli. Mým přáním bylo najít aspoň dva náznaky že by se tu mohl poklad, v našem případě meč svatého Václava nacházet. Samozřejmě jsme začínali u kostela, který je zasvěcen svatému Václavovi. Pak se objevil další náznak a už se na tom dalo pracovat. Během psaní a studiem materiálu, který jsem nafotil se začaly objevovat další náznaky, až jsem měl strach abych nemusel přepisovat závěr filmu.

Scénář byl napsán během jednoho měsíce, protože už se blížili prázdniny, kdy jsme měli natáčet. Protože se nedá psát každý den, tak jsem psal opravdu jen pár dní v měsíci a dokončil jsem ho těsně před prázdninami a jen jsem ho zkontroloval na překlepy a některé nesmyslné věty. Stejně jsme při natáčení domýšleli a upravovali text. Jestliže první film měl něco přes 8000 slov, tento měl přes 13 000 slov. Bohužel obavy že se to trochu protáhne se potvrdily. Film je těsně před dokončením a už má dvě hodiny a dvacet minut čistého času.

Další vzláštností bylo to, že jsme filmovali tak aby si děti užili ve filmu jako ve skutečnosti. To znamená, že nedostali do rukou scénář a jeli jsme pěkně od začátku až do konce. Je pravda, že jsme museli některé scény předtočit a některé dotáčet, ale jinak jsme se vcelku drželi scénáře tak jak byl napsán a jak se odvíjel. Proto jsem se ani nedivil že někteří uvěřili, jako i já, že meč se zde nachází. Bohužel když jsme udělali poslední výpravu na místo kde se má nacházet, což měla být taková třešnička na dortu, tak začalo pršet a vrátili jsme se. A jelikož už nebyl čas znovu vyrazit na toto místo, takže jak se říká nemůžeme potvrdit, ale ani vyvrátit že je zde ukryt meč svatého Václava.

Jestliže u prvního filmu byli hlavně filmové triky, zde jsme se zaměřili na lehce akční záběry. Samozřejmě jsme se snažili co nejvíce dodržovat bezpečnost herců, ale stejně jsme se nevyvarovali zranění. Ale pro klid rodičů herců jsem vzal všechny zranění na sebe.

1) pohmoždění ruky, když se přes ní převalil kámen o hmotnosti cca 200-300 kg. Doba léčení aktivně 10 dni dlaha, jinak to bolelo asi tři měsíce.

2) Šlápnutí do vosího hnízda, cca 9 žihadel, doba léčení, asi týden mě svědilo po celém těle. (ty mrchy vás honí po celém lese a nedají se setřást)

3) Naražená žebra, když jsme lezli z propasti, tak Michal uvolnil kámen, který na mě spadnul, doba léčení – jen mě to bolelo týden.

Lehké odřeniny a naraženiny se nepočítají.

Proto jsme získali první zkušenosti z natáčení akčních scén a musím říct, že si všichni užili. Nevím jak to dělají v Holywoodu, ale hlavní scéna, která trvá asi tři minuty, tak tu jsme natáčeli šest hodin. A když jsem jim oznámil, že se musí pár scén dotočit, tak už se do toho nikomu moc nechtělo. Ale i jiné drobné záběry nebyly zrovna příjemné. A aby si nic nevyčítali, tak jsem si pro každého vymyslel minimálně jednu velice nepříjemnou scénu. Takže jediná scéna, kterou jsme museli přerušit bylo vyvolávání ducha svatého Václava. To že nám praskly tři žárovky bylo znamením že se něco děje a nakonec to médium nevydrželo a dostalo lehké křeče do břicha a dotočení jsme odložili o čtrnáct dní. Ono to opravdu není legrace, když zavoláte ducha a prdne žárovka. A ještě se to opakuje. Další malá krize přišla, když jsme natáčeli v jeskyni a shořel knot u petrolejky. Tma a náhradní jsme neměli. Tak jsme točili při svíčkách, osvětlení na nic a ještě tohle. No a poslední závěrečný záběr byl natočen 27.12.2007, venku bylo několik stupňů pod nulou, místy sníh a my točili jako by bylo třicet ve stínu, v šortkách a krátkých rukávech.

Nyní si řekneme něco o filmu takovém. Aby to nebyl dokumentární film, tak jsme každé postavě daly jiné vlastnosti. Jeden byl chytrý, druhy hloupější a třetí hladovej. Výhoda byla ta, že jsem už na začátku věděl kdo bude hrát, takže jsem jim to psal přesně na tělo. I když ten hloupej se bránil že tak blbej zase není. A okořenili jsme to jednak pražákem na prázdninách, ze kterého nic dobrého nebylo a samozřejmě strážcem pokladu, který je taky pěkně prohnal. Film je laděn velice humorně a pojednává o tom jak se tito tři pomalu prokousávají až k samému pokladu. Věřím, že až obyvatelé naší krásné obce uvidí, že každý den chodí okolo několika kousků naší historie a když se dají dohromady, tak z toho může vzniknout zajímavý příběh. A na závěr meč svatého Václava se samozřejmě ve filmu objeví, ale kde a jak tak na to vás samozřejmě zvu.

Premiera byla 29.2.2008 v hasičské zbrojnici od 18,00 hodin.

Herci :
Daniela Procházková
Martin Volek
Lukáš Ženíšek
Michal Kanický
Libor Kulhánek
Tomáš Kulhánek
Jan Huček
Otto Huček st.
Otto Huček ml.